Období: rok 2015

Zaujalo mě : eetgo.cz = eet zdarma a online

K působení německého četnictva v Říšské župě Sudety - příklad stanice ve Vávrovicích

Ondřej Kolář (») | 27. 9. 2015 | přečteno: 437× | komentáře: 0
Důležitou oporu každého politického režimu tvoří jeho policejní složky. Dvojnásob to platí v případě režimů totalitních, kde bezpečnostní aparát kromě potírání zločinnosti slouží také k eliminaci opozice. V případě nacistické okupační správy v českých zemích tuto neblahou roli plnila především německá tajná státní policie (Gestapo), byť na provádění represí částečně participovalo rovněž protektorátní četnictvo a policie. Zatímco dění v protektorátu je předmětem intenzivního badatelského zájmu, činnost pořádkových sil v zabraném pohraničí se zatím těší jen nevelkému zájmu historiků. (Obecně se tématem zabývá Květoslava KOCOURKOVÁ: Organizace bezpečnostních a policejních složek v Říšské župě Sudety a přičleněných oblastech. Historie okupovaného pohraničí 1938-1945 8, Ústí nad Labem 2004, s. 23-70. Problematiky se částečně dotýká také studie Jana STEJSKALA: http://theses.cz/id/kspm0e/00142311-299975721.pdf.) V případě Opavska je výzkum této tématiky o to potřebnější, že se jednalo o část Říšské župy Sudety s převážně českým osídlením, kde především na venkově vystupovala do popředí vedle pořádkové a kriminalistické funkce také státně-bezpečnostní úloha německého četnictva.To se týkalo i Vávrovic, příhraniční obce, kde v roce 1930 žilo 757 osob “československé” národnosti, 146 Němců s československým občanstvím a 47 cizinců.. číst dál
Zaujalo mě : eetgo.cz = eet zdarma a online

Státní převrat v Plzni pohledem četníka

Ondřej Kolář (») | 15. 9. 2015 | přečteno: 406× | komentáře: 0
V létě 1938, v době blížících se oslav 20. výročí československé státnosti, obdržela jednotlivá četnická oddělení[1] v Čechách výzvu, aby příslušníci sboru zasílali příběhy ze služby, z nichž ty nejpoutavější či nejpoučnější měly být otištěny v jubilejní publikaci o historii četnictva. Mezi těmi, kdo se rozhodli podělit se o své vzpomínky, nechyběl ani okresní četnický velitel v Ústí nad Labem poručík Karel Vaňkát, jenž vylíčil své zážitky z doby státního převratu v říjnu 1918, kdy sloužil v Plzni.[2] číst dál
Zaujalo mě : eetgo.cz = eet zdarma a online

Policie v pohraničním městě. Policejní ředitelství v Moravské Ostravě na podzim 1938

Ondřej Kolář (») | 9. 5. 2015 | přečteno: 576× | komentáře: 0
V říjnu 1938 se Moravská Ostrava nečekaně stala hraničním městem. Po podpisu Mnichovské dohody začaly do města proudit davy uprchlíků z oblastí Slezska, přičleněných v důsledku Mnichovské dohody k Německu a Polsku. Z řady dělníků, dojíždějících z Opavska či Karvinska za prací do Moravské Ostravy a okolí, se náhle stali cizí státní příslušníci. Mezi obyvatelstvem kolovaly pravdivé i smyšlené zprávy o perzekuci Čechů v německém a polském záboru, panovaly obavy z činnosti zahraničních vyzvědačů, nebo hůř, z německého vojenského vpádu. Zároveň sílily radikální nálady, hledali se viníci Mnichova a volalo se po zúčtování s domnělými zrádci národa.[1] číst dál