Dne 6. září 1930 přinesly Lidové noviny článek (podepsaný monogramem "om") následujícího znění:
Změny na velitelských místech četnictva
Na velitelských místech četnictva se chystají změny, které jsou v souvislosti s odchodem dosavadního generálního velitele četnictva, generála Vyčítala. Za jeho nástupce byl zatím jmenován generál Knobloch. Vzbudilo jistý podiv, žegenerál Vyčítal byl zproštěn služby výnosem ministerstva vnitra, ačkoli generální velitel četnictva je jmenován na návrh ministerstva vnitra presidentem republiky; očekávalo se, že bude také služby zprostěn presidentem republiky. Za důvod Vyčítalovy demise se označuje stálé oklešťování pravomoci četnického generálního velitele.
Rakousko mělo tak zvaného četnického inspektora, kterého jmenoval císař z generálů armády. Četnický inspektor byl jakýmsi vojenským představitelem četnictva (tehdy četnictvo bylo součástí branné moci a podléhalo ministerstvu zeměbrany) a měl velký vliv ve věcech osobních a organisačních. V republice byl zřízen úřad generálního velitele četnictva s přibližně stejnou pravomocí, avšak generální velitel nebyl už jmenován z důstojníků armády, ale z důstojníků četnických. Prvním generálním velitelem se stal nejstarší tehdy převzatý četnický důstojník generál Řezáč. Na počátku roku 1921 byl na toto místo povolán generál Vyčítal. Jeho postavení se stále zhoršovalo. Četnictvo bylo po převratu podřízeno ministerstvu vnitra, jehožvedoucí civilní úředníci vyvinovali stále větší vliv na organisaci a osobní poměry četnictva.
Tak se stalo, že četnický generální velitel není už dávno tím, čím by měl být podle svého titulu a pravomoci. Od let se vede tichý zápas o to, má-li četnictvo úplně podlehnout vlivu vedoucích civilních úředníků ministerstva vnitra, či má-li i zachovat jistou nezávislost nejen v organisaci, ale i při služebním výkonu a ve věcech osobních, nezávislost, o kterou by měl pečovat generální velitel. Někdy se říká, že jde o to, má-li být četnictvo "zcivilněno", či má-li si zachovat jistý vojenský ráz, kterým by se zaručovalo vlastní poslání četnictva, být orgánem veřejné bezpečnosti. Zdá se, že nabudou vrchu snahy o zcivilnění četnictva. Při tom však jsou obavy, aby se tím četnictvo nedostalo do příliš velkého nebezpečí politických vlivů, nebo aby tak zvané zcivilnění četnictva v praksi se neobrátilo ve zpolitisování četnictva. Že tyto obavy nejsou zcela bezdůvodné, ukázaly pokusy na Podkarpatsku, kde se na četnictvo působilo, aby podporovalo agitaci agrární strany, která měla rozhodující vliv na orgány, podléhající ministerstvu vnitra.
2025 ©