Období: rok 2014

Zapomenutý slezský kriminalista František Kocián

Ondřej Kolář (») | 25. 10. 2014 | přečteno: 864× | komentáře: 0
Éra dvou totalitních režimů, kdy byl výklad dějin podroben tlaku ideologie a propagandy, vytěsnila z povědomí veřejnosti řadu významných a zajímavých postav předválečného období. Patřil k nim i muž, který ve své době patřil mezi výrazné osobnosti prvorepublikové kriminalistiky. číst dál

Složitá cesta do služeb republiky

Ondřej Kolář (») | 20. 7. 2014 | přečteno: 862× | komentáře: 0
Rozpad Rakousko-Uherska zastihl mnohé četníky z českých zemí ve službě v jiných částech zaniknuvší monarchie. Československá republika umožnila četníkům, kteří pocházeli z jejího území, přijetí do státních služeb. Léta strávená v rakousko-uherských ozbrojených silách se četníkům v ČSR započítávala do penze. Výjimku tvořili českoslovenští občané, kteří dříve sloužili u bosensko-hercegovinského četnictva. To mělo formální autonomii a jeho příslušníci tedy nebyli považováni za „plnohodnotné“ rakousko-uherské četníky, v důsledku čehož jim v případě převzatí do československých služeb nebyla zpravidla uznána dosažená hodnost a z administrativního hlediska byli považováni za „běžné“ nováčky. číst dál

Ubytování a materiální zajištění příslušníků četnictva ve Slezsku 1918–1928

Ondřej Kolář (») | 7. 6. 2014 | přečteno: 916× | komentáře: 1, poslední: 21. 9. 2016
Historie československého četnictva se v posledních letech těší stále výraznější badatelské pozornosti. K poměrně málo probádaným tématům však dodnes patří otázka zřizování, provozu a hmotného zabezpečení četnických stanic. Cílem tohoto krátkého článku je pomocí několika konkrétních případů nastínit tuto problematiku na příkladu Slezska v období od vzniku ČSR do roku 1928, kdy slezská zemská samospráva zanikla v důsledku územně-správní reformy. Výzkum vychází především z dokumentů uložených v Zemském archivu v Opavě ve fondu Zemský výbor slezský, kart. 1111–1115. číst dál

Kompetenční spor policie a četnictva na Chebsku

Ondřej Kolář (») | 28. 3. 2014 | přečteno: 959× | komentáře: 1, poslední: 13. 5. 2014
Během druhé poloviny 30. let 20. století se československé pořádkové složky musely, zejména v národnostně smíšených příhraničních oblastech, pod vlivem politického vývoje stále více věnovat nejen potírání kriminality, ale též boji se sílící hrozbou nacismu. To s sebou neslo i určité organizační reformy, k nimž patřilo krom založení Stráže obrany státu (SOS) a budování nových policejních úřadů také posilování takzvaných Odboček Zpravodajské ústředny (OZúS), specializovaných policejních útvarů, které plnily rozvědnou a kontrarozvědnou funkci.[1] číst dál